Proč někdy víme co chceme, ale dlouho nic neuděláme?
Přijde moment, kdy uděláme rozhodnutí, které nás těší. Je to něco, co si možná přejeme už delší dobu. Jenže potom se často nic neděje. Myšlenku na to rozhodnutí nosíme v hlavě, možná o něm řekneme pár lidem… ale akce? Ta pořád nepřichází.
Přesně to se stalo i mně a přimělo mě to přemýšlet nad tím, proč někdy uděláme rozhodnutí, které souzní s tím, jací jsme a jaké máme sny, ale přesto dlouho nic neděláme pro jeho naplnění.
Asi na to neexistuje jeden důvod. Spíš je to takový koktejl: trocha strachu, špetka jistoty a jako třešnička na dortu pohodlí.
Několik měsíců zpět jsem si byl vyběhnout na docela hezký, táhlý kopec. Někde ke konci mi probleskla hlavou myšlenka: "Chci se stát koučem." Bylo to rozhodnutí v energii, kterou jsem při běhu měl, euforie, úleva a radost z toho, že jsem si to takhle dokázal říct.
Jenže co teď? Rozhodnutí máme, ale jak začít?
Objednal jsem si knížku o koučování, začal ji číst, dělat si poznámky a byl vlastně spokojený, že jsem v akci.
Když přijde rozhodnutí, něco se v nás zažehne. Máme energii a chuť pracovat. Jenže pak může přijít uvědomění, že to vlastně stojí na místě. Psát si poznámky do šuplíku a číst si je je sice hezké, ale opravdový krok pořád chybí.
Přesně to se stalo i mně. Vydrželo mi to měsíc, možná dva. Postupně moje aktivita začala klesat, až jsem se dostal skoro zpátky na bod nula.
A co dál s takovým rozhodnutím? Upozadíme ho, nebo nakonec znovu vypluje na povrch?
Možná je někdy zdravé silné rozhodnutí na chvíli odložit a nechat ustoupit emoce. Pokud je to opravdu něco, co k nám patří, může se znovu objevit třeba v úplně nečekané chvíli.
U mě to bylo při obyčejné návštěvě barberky. Povídali jsme si a ona mi položila jednoduchou otázku:
"Jsi snílek, nebo pracuješ na svých snech?"
Odpověď v tu chvíli možná není to nejdůležitější. Důležité bylo to, co přišlo potom.
Objednal jsem se na úvodní výcvik koučování.
Na podobné věci asi neexistuje jednoduchý návod.
Někdy jde jen o souboj uvnitř nás a o malý moment, který nás přiměje udělat první krok.
